Bə mətni dəvarde

Aspətožnə

Сy Vikipedija
Aspətožnə

Aspətožnətolyšə millijə hənək.

Aspətožnə ǧədimiku mandə hənəke. Asp vej əhmijətinə rolyš heste tolyšon žimonədə. Həm bandonədə u həm hajmədə asp vej xəjryš heste u bo ro karde vej lozime[1][2].

Tolyšonku «Aspətožnə» cy vəjə hukmən byə elemente. Kejnə «vəju varde» dəvardejdə kinə cy əcəj pyə kəjku pegəte. De ašugon ičo bəgi avlodon bə kinə kəj dəro gynejdən. Roədə aspon de zu aspon pornejdən, de šojvo, hajhu u zikkon, u həmmə de musiǧi dəvonijedən[3][4].

Vəjədə bəgi kədə xyjzon «dəcykije» u «aspətožnə» dəvonijedən. «Aspətožnə» vəjədə dəvonijejədə hənəkədə tosə 100 gylə aspo ištirok karde bəzyne[3] u nətičədə ǧalib oməkəson təltif bejdən[4].

  1. Folьklor talışskoqo naroda = Tolışə xəlqi folklor / Bağırzodə B.. — Baku: Apostrof-A, 2021. — S. 350. — 440 s. — ISBN 978-9952-527-62-9.
  2. CAMAL LƏLƏZOA. ŞƏVİ XOTOMON / Allahverdi Bayrami. — Bakı: MBM, 2014. — S. 107-108. — 116 s.
  3. 3.0 3.1 Djavadov Q.D. Talışi (İstoriko-эtnoqrafiçeskoe issledovanie). — Baku: Elm, 2004. S. 456-487. -— 616 s.
  4. 4.0 4.1 Vvedenie v istoriю i kulьturu talışskoqo naroda / pod red. Q. S. Asatrяna. — Erevan: «Kavkazskiй цentr iranistiki», 2011. S.96. — 200 s. — ISBN 978-99930-69-69-0