Aspətožnə
Vində tispir

Aspətožnə — tolyšə millijə hənək.
Aspətožnə ǧədimiku mandə hənəke. Asp vej əhmijətinə rolyš heste tolyšon žimonədə. Həm bandonədə u həm hajmədə asp vej xəjryš heste u bo ro karde vej lozime[1][2].
Tolyšonku «Aspətožnə» cy vəjə hukmən byə elemente. Kejnə «vəju varde» dəvardejdə — kinə cy əcəj pyə kəjku pegəte. De ašugon ičo bəgi avlodon bə kinə kəj dəro gynejdən. Roədə aspon de zu aspon pornejdən, de šojvo, hajhu u zikkon, u həmmə de musiǧi dəvonijedən[3][4].
Vəjədə bəgi kədə xyjzon «dəcykije» u «aspətožnə» dəvonijedən. «Aspətožnə» vəjədə dəvonijejədə hənəkədə tosə 100 gylə aspo ištirok karde bəzyne[3] u nətičədə ǧalib oməkəson təltif bejdən[4].
Səvonon
[sərost bykə | kodi sərost karde]- ↑ Folьklor talışskoqo naroda = Tolışə xəlqi folklor / Bağırzodə B.. — Baku: Apostrof-A, 2021. — S. 350. — 440 s. — ISBN 978-9952-527-62-9.
- ↑ CAMAL LƏLƏZOA. ŞƏVİ XOTOMON / Allahverdi Bayrami. — Bakı: MBM, 2014. — S. 107-108. — 116 s.
- ↑ 3.0 3.1 Djavadov Q.D. Talışi (İstoriko-эtnoqrafiçeskoe issledovanie). — Baku: Elm, 2004. S. 456-487. -— 616 s.
- ↑ 4.0 4.1 Vvedenie v istoriю i kulьturu talışskoqo naroda / pod red. Q. S. Asatrяna. — Erevan: «Kavkazskiй цentr iranistiki», 2011. S.96. — 200 s. — ISBN 978-99930-69-69-0