Bə mətni dəvarde

Natinkun

Сy Vikipedija
Natinkun
takson
Kyrtə nomP. nigricollis Sərost kardej
Taksoni nomPodiceps nigricollis Sərost kardej
Taksonə səvijəčur Sərost kardej
Taksoni nezə penə səvijəPodiceps Sərost kardej
IUCN-i mydofijə statusLC Sərost kardej
MyždəvonijonSori pərəndə Sərost kardej
Status in the Red List of Threatened Species in the Czech Republicbə gin bej holi neze Sərost kardej
Taksoni əroziNanling Mountains, Afrikə Sərost kardej
Digital Atlas of Idaho URLhttps://digitalatlas.cose.isu.edu/bio/birds/grebes/eagr/eagr_mai.htm Sərost kardej

Natinkun — gylə pərəndəje.

Ovədə žijə hyrdə pərəndəj. Rangyš sijo-xakije. Sinəkuš bə luzi žinə tərəfon sipi bejdən. Kəšonyš kyrtin. Kəši poron xakije, myxəkije. Tykyš gədəlije. Cəši kənonyš bə sy mandejdə. Cəšon pentono bə gyj tərəf bozə poronyš heste. Tykyš sijoj. Səj təpəku tobə dumi poron bə kavujə məxməri oxšəš dojdə. Ənčəx dijəroədə bə sijo mandejdə. Lyngon cangyš heste. Əvən sijo rangisəj. Dumyš ənədə kyrte ki, žoǧo byzyn, dumyš ni. Vej cocinə andomə soxtemonyš heste. Kəlləku tobə luzi žijədəj guždi rangədə sipi, luzi žiku bə ži sijo rangədəj. Žoǧo byzyn, bə mazot egətə byə. Hežo cy pərəndə nomən by gorə bə əməl omə: “natinə kun”.

Dəlon, lejnon aradə lonə gətejdə. Bə lonə dylə hyškə dəloə livə dəvoštejdə. Poz, zymystonədə cəmə kanalonədən bejdə. Vejə ro pəre zynejdəni. Bə ov ešejdə, 50–60 metrə bəpeštə bešejdə. Nez əvəsori bə dyjo – Ǧyzyləǧaz šejdə. Kəšon dyrozi 18–20 sm bejdə. Moə natinkun 180–190, nijə gylə 220 ǧ omejdə. Əsosən meli–məvuš, cy ovə rəson tumi, gədə kulmə hardejdə. Kam–kam žəjdən. Guždyš hardənije, əmo vejən ləzətin nij. 4 – 6 gylə moǧnə nojdə, balə bekardejdə.