Buddizm
Vində tispir
Buddizm
| Žinə sinife cy | Indian religions, subject of depiction |
|---|---|
| Soxtə taryx | unknown value |
| Cici nom noəšone | Buddha |
| Bani | The Buddha, Taṇhaṅkara, Vipassī Buddha |
| Location | worldwide |
| Təsis kardə vyrə | Bodh Gaya |
| Foundational text | Tripitaka |
| Nubədə navynəni | Historical Vedic religion |
| Umutə bejdə | Buddhist studies |
| Parcəm | Buddhist flag |
| Xosjətyš heste | religious philosophy |
| Myžori taryx | timeline of Buddhism, history of Buddhism |
| Official religion | Butan, Myanmə, Tailənd, Šri-Lankə |
| Ki məšǧul bedə | Buddhists, saṅgha |
| Separated from | Historical Vedic religion |
| Stack Exchange veb-sajt | https://buddhism.stackexchange.com |
| Stack Exchange nyšonə | https://hinduism.stackexchange.com/tags/buddhism, https://christianity.stackexchange.com/tags/buddhism |
| Unicode rəmz | ☸️ |
Buddizm — ǧədimə Hindystondə cəmə erəku bə nav 6-inə sasorədə ofajə byə. Əj ofajə kardəkəs Gautaməj.
Buddizm əsos mənoš əve ki, bə ǧanunon xunəj, bə Budda xunəj buddist nybu inson yštə žimonədə buddizmi dərəso. Buddiston əsos məǧsədšon bə nirvanə rost beje. Buddizmi co mərhələš hesteː 1. Karma, 2. Anatmavad, 3. Kšanikavad, 4. Buddiston kosmogologijə. Buddizmi ǧanunon nom Dxarməj. Buddizmi ǧanunon hukmən nin har kəs yštə dərəsə formədə ibodət kardejdə.