Šəšə

Сe Vikipediá

Šəšə — cy tolyšə mifologijə ženə činsədə čyn, kom bə gədə əǧylon əǧylon zərər žəjdə.

Nom-nyšon[sərost bykə | kodi sərost karde]

Əcəj vinde[sərost bykə | kodi sərost karde]

Šəšə ženə olətonədə vinde bejdə, sijo rangədə ijən cy kyty bylyndi bolo hestyše.

Məǧsədon[sərost bykə | kodi sərost karde]

Šəšə cy əǧyli bə dynjo omeku əcəj tono omejdə bə šəšminə ruž (Šəšə ruž) ja bə šəšminə šəv (Šəšə šəv), əǧyli səjku nyštejdə ijən əj tosne bino kardejdə[1].

Šəšə šəvədə šəvnyšt[sərost bykə | kodi sərost karde]

Əve cy tolyšonku adət heste əǧyli noǧo doj šəšminə ružədə: ženon dastə cy əǧyli gofe tono nyštejdə, əǧyli de moj gətə domi edojdən ijən šəvi myddətədə otəš vošnijedən. Cy cəšmə vədə nun de rujəni oəgətin, bydə Šəšə fik bymando, berdəm ženon byhyton. Šəšə bəvədə cy bərsimi tono bome, nuni de rujəni baharde ijən bəše[2]. Ysətən tolyšon cy əǧyli šəšminə ružədə šəvnyšt kardejdən.

Šəšə de yštə funksijon bə Alaženi oxšedə, əmma yštə xysusijə cijonən hestyše. Šəšə yštə xysusijə simo hestyše: əv cy hic gylə nujə ironə xəlǧonku ni, hežo cy giləkonku ijən mazanijoku əv ni.

Syxan «šəšə» hežo cy šəš syxoniku bešə, ijən ymijən zyndəmon ki ruži nom de myəjjən rufiku mydofijə karde əloǧəš heste. Bənə sybuti dijə karde bəbe ki cy tolyšonku žygo syxan heste: «Fylonkəsi šəšə vašte». Žygo bə pərt byə kəsi, ǧəmginə odəmi votejdən kejnə žəgo odəm cy gyləj šojə xəbəku šo be[3].

Arakelən V hesib kardejdə ki Šəšə de šəš rəǧəmi pešonə əloǧəje ijən bəzne beki syxanon omonimijəkuje. Šəšminə ruži mufologijən bəzne be pešonə pesoxtəje. Arakelən V. gymon kardə ki Šəšə cy Aləženi yatənbəsə regionalə simoje ijən myǧojisə kardejdə de xurriton ženə činsədə firištə «šaoška» ja «šawoška», kom adətən pešo bə čyni formə ovašte. Məraǧine ki šaoška ja roste «šaoš» idorə kardejdə lonəjnəti, xyjzon soxte/moə be əloǧəjon ijən pešo čyn kardejədə bə ǧanuni ujǧun bəpe žimoni idomə karde əksə simo bydə — de funksijon dijə kardejədə ym təmom de tolyšə Šəšə ujǧun omejdə. Žygo hisob kardejədə, Šəšə hežo ve ǧədimə element bəzyne be, kom ovaxtə byə cy xurritə substratiku[2].

Ədəbijot[sərost bykə | kodi sərost karde]

  • Əbilov I, Mirzalizadə I. Cy Tolyši tarixiku ijən etnografijəku səkyštəjon. — Minsk: «Medisont», 2011. — S. 224.
  • Abilov I. Š. Cy tolyšon mədənijəti kali čodikorəti cijon // Lavrovskij sbornik. — 2013. — S. 191—199.
  • Əlijev Č. Tolyšə folklor = Tolışə xəlqi folklor. 1-nə cild Nəğılon iyən əfsonon. — Baku, 2020. — S. 532.
  • Əlijev Č. Tolyšə folklor. 3-nə to = TOLIŞƏ XƏLQİ FOLKLOR. 3-nə to. — Baku, 2022. — S. 640.
  • Arakelova V. Din ijən xəlǧi bovətijon = Reliqiя i narodnıe verovaniя // Vvedenie v istoriю i kulьturu talışskoqo naroda. — 2011. — S. 73-88.
  • Məmmədov A.A. Tolyšon xəlǧi šairə mədənijəti soxte = Formirovanie talışskoqo narodnoqo poэtiçeskoqo tvorçestva // Soцialьno-qumanitarnıe znaniя. — 2015. — № 3. — S. 329—338.
  • Tolyšon xəlǧə əfsonon ijən nəǧylon = Talışskie narodnıe predaniя i skazki / Asatrяn Q. S. — Erevan: Kavkazskiй цentr iranistiki, 2005. — S. 64.

Səvonon[sərost bykə | kodi sərost karde]

  1. Çursin Q. F. Talışi. — Tiflis: Эtnoqrafiçeskie zametki // İzvestiя kavkazskoqo istoriko-arxeoloqiçeskoqo obщestva, 1926. — tom 4. — S. 15-45
  2. 2.0 2.1 Arakelova V. Reliqiя i narodnıe verovaniя // Vvedenie v istoriю i kulьturu talışskoqo naroda. — 2011. — S. 73-88
  3. Abilov İ, Mirzalizade İ. Oçerki po istorii i эtnoqrafii Talışa. — Minsk: «Medisont», 2011. — 224 s.