Tolyšon entogenez

Сe Vikipediá

Tolyšon etnogenez — ce tolyšə xəlǧi bə əməl omə hodisəje.

Tolyšə zəmin mijonə sasoronada.

Tolyšon əčdodon[sərost bykə | kodi sərost karde]

Xəjli tarixšunaston kadusijon[1], gelon[2], kaspijon[3] cy tolyši əčdod hisob kardən. Heste movge - tolyšon yštə rišə ce kaspijonku pegətejdən, čo versijədə yštə rišə ce midijəvyžonku[4]. Dijakonov İ.M. votəš be cy iskiti podšoəti vaxtədə cəvon kišvəri vejni tolyšon əčdod kadusijon byən[5]. Hežo cy tolyšon šəhr Lik yštə nomyš cə iskiti ğəbilə legon ku peğətəše[6].

Səvonon[sərost bykə | kodi sərost karde]

  1. Onomastika Vostoka. — Izd-vo "Nauka," Glav. red. vostochnoĭ lit-ry, 1980. — 143 s.
  2. Sbornik stateй. Ars Islamica. V çestь Stanislava Mixaйloviça Prozorova. — Litres, 2018-01-12. — 873 s. — ISBN 978-5-04-098105-2.
  3. R. M. Kasimova. Antropoloqiçeskie issledovaniя sovremennoqo naseleniя Azerbaйdjanskoй SSR. — Elm, 1975. — 118 s.
  4. Igorʹ Mikhaĭlovich Dʹi͡akonov, Igorʹ Mikhaĭlovich Dʹi︠a︡konov. Яzıki drevneй Peredneй Azii. — Nauka, 1967. — 504 s
  5. Dьяkonov, İqorь Mixaйloviç. İstoriя Midii: Ot drevneйşix vremen do konцa IV v do n.э. / Trever K. V. — Moskva: Nauka, 1956. — S. 281. — 488 s.
  6. Mamedov, Masud Aliaqa oqlı. Sravnitelьnıй analiz rodstvennıx яzıkov: na materiale яzıka xaladjeй / Otv. red. Mamedov N. X.. — Taşkent: İzd-vo "Fan" Uzbekskoй SSR, 1984. — S. 10. — 80 s.